Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvodní stránka > O obci > Kostel

Kostel sv. Mikuláše v Sebranicích

Historie

Z knihy "Sebranice (v Litomyšlsku) a obce přifařené" - sepsal Karel Hovorka, učitel. Vydáno v Poličce r. 1892 nákladem spisovatelovým.

Kostel sv. Mikuláše v Sebranicích

Farní kostel sv. Mikuláše, slohu částečně gotického, částečně prosté renesance, byl zpočátku malý, jednoloďový, později rozšířen postranními kruchtami (1709) a předsíní věžní. Dle pověsti chtěli původně stavěti chrám zdejší v údolí pod Sebranicemi, pak vystavěli jej na místě nynějším, v tehdy prý lese, což svědčí o znamenitém stáří založení kostela. Nynější presbyterium slohu gotického, podobně i sakristie, pocházejí z doby kolem r. 1400. Letopočet 1684 nad vchodem sakristie značí pouze stavbu dveří těch. V oltáři je deska s ostatky sv.Pia, Lucidiana a j. z r. 1756.

Tento farní kostel sebranický jmenuje se jakožto farní v Třemošné s filiálním v Šir. Dole r. 1350, kdy k biskupství litomyšlskému byl přidělen. Původně byl chrám zdejší katolický. Ve válkách husitských stal se kališnickým a přijímáno v něm pod obojí. Později přiznávali se osadníci zdejší k víře českobratrské, načež po bitvě bělohorské stal se kostel opět katolickým. V době pobělohorské při kostele zdejším farářů nebylo. Dojížděli sem kněží z Dol. Újezda (kamž osada byla přifařena) a Literbach v neděli a ve svátky obřadů bohoslužebných vykonávat. K jízdě užívali oslů, od čehož cesta k Sebranicům, po kteréž jezdili, jméno "Oslůvka" podržela. Když se lidé množili a mnozí "bez křtu a svátosti umírali", ustanoven ku kostelu sebranickému kněz ku stálému sídlu. I přišel farář Vavřinec Jiřička r. 1664 "na den sv. Václava v rouše kněžském, s holí, kloboukem a breviářem," aby zde povinnosti duchovní vykonával. Zemřel r. 1690 a pochován v hrobce před oltářem.

Varhany

Varhany koupeny byly v r. 1709 a zaplaceno za ně Janu Helbikovi, varhanáři z Králík, 130 kop grošů míšenských.

Hrobka

Hrobku v kostele před postranním oltářem vystavěti dal farář Volfgang Keller. Týž v ní také odpočívá, pak Mat. Prenz a jeden prý svobodník z Pohory.

Věž kostela

Věž kostelní stavěna byla od roku 1768; zvony přenešeny do ní ze staré zvonice 28. list. 1771.

Hodiny

Hodiny věžní opatřeny byly r. 1672. Jak patrno z oučtů zádušních, byly často v letech následujících opravovány. R. 1689 zaplaceno do Tisové "od předělání hodin z velkého orloje na poloviční, po útratách při odvádění jich - 3 kopy 46 gr. 4 1/2 denáru." Staré hodiny byly r. 1816 opraveny nákladem 100 zl., při čemž poznamenáno, že nejlépe bylo by vyměniti je za nové.

Hřbitov

Hřbitov už původně ode dávných dob rozkládá se kolem kostela. V rohu na východní straně hřbitova stojí stará kostnice s pěknou baňatou vížkou, ve které visíval zvonek. Kolem zdi hřbitovní vysázena r. 1854 řada lip.

Fara

Fara jednopatrová stojí blíže kostela. Za faráře Kellera (1701 - 1717) byla dřevěná, ve stavu bídném. Nynější budova zděná vystavěna za far. Krystofa (1719 - 1748).

Půdorys kostela

Půdorys kostela

Půdorys kostela z knihy "Soupis památek historických a uměleckých" v politickém okrese Litomyšlském, napsali Dr.Boh.Matějka a Jos.Štěpánek (venkovské obce) a Zdeněk Wirth (město Litomyšl); v Praze 1908.

Interiér kostela

Kostel sv. Mikukáše v Sebranicích

Oprava věže kostela 1947

V kronice čteme: "Dne 19.října 1947 byl odevzdán na farní úřad v Sebranicích obnos 11.300 Kčs na opravu kostelní věže.

Historická fotografie - původní tvar kostelní věže

Oprava věže kostela 2005

Oprava věže kostela v roce 2005

Při opravě kostelní věže v roce 2005 byl v kopuli nalezen tento dopis popisující opravu v roce 1947.

Při opravě kostelní věže v roce 2005 byl v kopuli nalezen tento dopis popisující opravu v roce 1947

Klempířské práce provedl p. Halamka z Proseče, stavbu lešení p. Mička a Nykl. Rozpočet na tuto akci byl 500.000 Kč. V měsících květnu a červnu roku 2005 byla provedena další oprava kostelní věže, a to výměna střešní krytiny. Údržba plechové krytiny byla stále finančně náročnější a nátěr bylo nutno každých 10 - 15 let opakovat. Proto byla zvolena krytina z měděného plechu.

Zvony ve věži kostela

Důležité události ve farnosti oznamuje hlas zvonů. Malý zvonek - umíráček je až nahoře ve věžičce, kostelník na něj zvoní ručně. Říká nám, že nás na věčnost opustil jeden z farníků. Velké 2 staré zvony nám oznamují, že další den bude farník pochován, zvoní se tak zvaná hrana. Také zvoní při pohřbu, jindy svolávají farníky0,5 hod. před konáním mše sv. na jejich účast. Jsou spolu krásně sladěny a v současné době jsou již poháněny el. proudem. Je to zvon z  r. 1404 a 1540. Zvonem novým z r.1989 se zvoní o svátcích a to ručně. Při slavnostech se zvoní všemi třemi zvony najednou.... zobrazit celý text.

(zpracovala Božena Kučerová v roce 2004)

Osvětlení kostela

V roce 2006 bylo provedeno venkovní osvětlení kostela. Též bylo provedeno rozhoupání a ozvučení dvou novějších zvonů a tzv. umíráčku pomocí lineárních motorů, které zvony šetří. Byl upraven i hodinový stroj, kdy stávající byl vyměněn za elektrický pohon a čas je seřizován přes satelit pomocí signálu. Zároveň bylo dáno do provozu odbíjení v půlhodinovém režimu.

Nový hřbitov

Z Kroniky obce Sebranic s osadou Třemošná od roku 1829.

1900 - Na podzim stavěn nový hřbitov., t.j. zeď, kámen lámán na místě, v rohu v zadu do silnice, místo bylo farské pole č. par 68. Na to byla postavena márnice, vlastně umrlčí komora, zeď pěkně omítnuta a pokryta, hřbitov vysázen akáty od Maška z Trutnova, venku osázeno lipkami a hřbitov rozdělen na obce, na to kolaudací schválen; stál úhrnem 4706 zl 80 kr. První dopis od hejman. skrze hřbitov došel dne 11.ledna 1894, na to každoročně naléháno na stavbu, co působilo přímo zděšení mezi kolaturníky, kteří si nedovedli ani pomyslit, že by mohl být hřbitov mimo kostela. Konečně došla hejtmanství trpělivost a nařídilo, jestli se se stavbou nezačně hned, že bude hřbitov zavřen a že se bude prozatím pohřbívat na poli a stavbu že obstará úřad sám. Peníze na stavbu vypůjčovaly se z Reifeisenky.

hřbitov

Stránky zdarma

Vytvořte si vlastní webové stránky zdarma na doméně www.sebranice.cz

Registrujte se zde

WebArchiv

Stránky archivovány Národní knihovnou ČR.

Návštěvnost stránek

706313