III. ROČNÍK SVATOMARTINSKÉ CESTY - 10. 11. 2017

Již od října jsme se s dětmi ve školce poctivě připravovali na svatomartinskou slavnost – vyráběli třpytivé lucerny ze sklenic, pekli linecká kolečka, perníkové podkovy a koně, vytvářeli drobné upomínkové předměty z keramiky a nejnovější podzimní kolekci náušnic.

Přípravami a těšením nám čas rychle uběhl a už tu byl pátek 10. 11., předvečer svátku Svatého Martina.

Školka vítala příchozí rozsvícenými lucernami na oknech a ani mírný déšť a zima neodradily (troufám si napsat) rekordní počet návštěvníků. Těší nás, že stále častěji přichází i lidé, kteří nemají školkové děti. To nás utvrzuje, že děláme dobrou věc a povzbuzuje do dalších akcí.

Čekání na Martina si mohly děti zkrátit plněním úkolu – překážkové dráhy pro koně a hledání barevných podkov na zahradě MŠ a dospělí popíjením svatomartinského punče.

Před školkou byla možnost koupit si všechny výše zmiňované výrobky, na kterých byla vidět práce roztomilých dětských prstíků, ale i šikovných pí učitelek. Všechny finanční prostředky takto získané budou použity opět na potřeby dětí. Díky vám všem za podporu a přispění.

Úderem páté hodiny jsme přivítali našeho vzácného hosta i s jeho krásným koněm písničkou „Už Martin na bílém koni, už zase přijíždí k nám…“ a vydali se na cestu.

Při prvním zastavení u kapličky na nás čekal žebrák, se kterým se opět ochotně a s odvahou rozdělil Martin o svůj červený plášť, a tak mohl žebrák pokračovat s námi.

Podruhé nás zastavily husy, které svým syčením a kejháním prozradily podle legendy úkryt Svatého Martina a dovedly nás cestičkami až ke kostelu, kde byla třetí a poslední zastávka. Tam Martin vyměnil vojenskou helmici za biskupskou čepici, byl tak hodný, že nechal děti pohladit svého koně a zase na rok se s námi rozloučil.

Děkujeme, „Martine“!

Celou cestou nás provázel nejen déšť, ale i slovo paní učitelky J. Švecové, která poutavě vyprávěla o zajímavostech, faktech i legendách ze života Sv. Martina, a kytara paní učitelky L. Nagyové, vždy naladěná a připravená hrát a zpívat píseň „Já kráčím se svou lucernou“.

Kromě rozsvícených světýlek v lampičkách a lucernách do noci zářily nejedny dětské oči, a to je ten pravý důvod a zároveň odměna pro nás.

Za kolektiv MŠ Jana Mokrejšová