Výroba textilu

Technologie tkaní

Technologicky se dá tkaní rozdělit do tří skupin: Tkaní bez osnovních nití, tkaní s jednou osnovní nití a tkaní s osnovními a útkovými nitěmi.

Tkaní bez osnovních nití je jednoduše plstění. Je to jednoduchý proces, kdy se do sebe „cuchají“ jednotlivé vlasy. Plstit se dá ale pouze s materiálem živočišného původu, to znamená s ovčí vlnou, vlnou lamy, kozí (kašmír), králičí (mohér) či jiná srst. Prakticky jakýkoli vlas. Plstí se mokrou a suchou metodou. Tou mokrou se plstí už od pradávna. Vzniká jí kvalitnější a pevnější filc, trvá to ale poměrně dlouho (i několik hodin). K suché metodě potřebujeme speciální plstící jehličky, které mají na špici obrácené zoubky. Je velice moderní technika, je jí možné uplstit i obrázky s různými detaily, brože atd.

Tkaním jednou osnovní nití se rozumí háčkování a pletení. Háčkováním dříve nedělali krajky nebo punčochy, jako to známe dnes, ale sítě (a to byla výhradně mužská práce). Pletením vzniká pletenina, je k tomu potřeba dvou jehlic. Takovou malou výjimkou je krosienka – je to zatkávání napnutých osnovních nití do sebe – křížením (krosienkováním). Jednu dobu bylo moderní tzv. drhání. Je to také zatkávání několika osnovních nití do sebe, děje se tak tvorbou různých smyček a uzlíků (drháním se tvoří různé nástěnné objekty, známější jsou pak různé „náramky přátelství“).

Tkaní s osnovní a útkovou nití – to je vše, kde máme předem napnutou osnovu, do které vplétáme, proplétáme či uzlíčkujeme útkové nitě. Jednoduše si to lze představit na pletení košíků – několik prutů „trčí“ nahoru, to je osnova. Mezi ně se pak vplétají útkové pruty. Ke tkaní je pak potřeba různých stávků a stavů. Nejjednodušší jsou destičky, kde jsou dírky a zářezy pro osnovní nitě. Další velice starou technikou jsou karetky – čtvercové destičky s dírkami pro osnovní nitě. Princip tkaní pak spočívá ve výměně lichých a sudých osnovních nití. Prostoru mezi nimi se říká prošlup, kudy projde útková nit (namotaná na člunku).

 

Materiál

Provázek či příze je možné udělat jak z rostlinných vláken, tak živočišných vlasů. Mezi ty rostlinné patří len, kopřiva, konopí (zpracování viz článek Len), ale i bavlna. Živočišnými rozumíme chlupy zvířat - ovčí vlnu, vlnu lamy, kozí (kašmír), králičí (mohér) či jiná srst. A taky hedvábí – vlákno se sice tvoří na keři zvaný moruše, ale tvoří jej larvy bource morušového (vlákno se opatrně rozmotává z jeho kokonu).

 

Techniky

Různé textilní techniky se rozvíjí už od doby, kdy si lidé potřebovali něčím pevným a dlouhým svázat otep větví. Tvorba různých provázků, povřísel a přezek patří k prvním a základním textilním technikám, bez nich bychom si nic neutkali.

Příze je základ. Vzniká jednoduchým kroucením a zatáčením. V pravěku se k tomu používal tzv. přeslen, který funguje na principu setrvačníku. Tímto se zatáčela příze až do 13. století, kdy se zkonstruovalo spřádací kolo. To ještě ale nebyl kolovrat! Kolo pouze zatočilo přízi. Kolovrat (od 16. století) pak navíc přízi rovnou natáčí na vřeteno.

Provázky a povřísla vznikají ze dvou v protisměru zakroucených přízí. Provaz vytvoříme taky jednoduchým spletením, stejně jako děláme cop. K tomu ale potřebujeme už tři příze či drobné provázky. Z více provázků vznikají ještě pevnější ať už ploché, kulaté či hranaté pásečky.

Pásky se pletou ručně nebo za pomocí základních a nejjednodušších tkacích technik. Už v dávném pravěku používali například karetky či tkaní za pomocí destiček.

Rohože, koberce a gobelíny jsou samostatnou kapitolou s velice bohatou historií. Vyžadují speciální stavy s nataženou osnovou mezi níž se vplétá útek. Koberce a gobelíny pak vznikají uzlíčkováním krátkých vláken.

Tkanina je už textilní materiál skaný na stavu. V pravěku se užívalo vertikálního stavu (osnova byla natažena z vrchu dolů, kde byla zatížena kamennými nebo keramickými závažími). Jedna polovina osnovních nití je připevněna na brdu a tím pak vzniká prošlup pro útek. Později se osnova „položila“ a vzniká horizontální vertikální stav, jaký známe dnes. Osnova nemusí být rozdělena pouze na půl, může být upevněna i na čtyřech různých listech (pojmenování pro brdo u horizontálního stavu). Tím pak vznikají i různé vazby, např. atlasová nebo keprová.

 

Naše aktivity

Zabýváme se jak plstěním, tak pravěkými technikami tkaní karetkami nebo destičkou. Nabízíme taky individuální kurz tkaní na stolním stavu se čtyřmi listy. 

Menu

Průzkum a dokumentace památek lidové architektury - prodej knihy

I .jpg

Transfer a rekonstrukce památek lidové architektury - prodej knihy

II.jpg

Prezentace a udržitelná péče o památky lidové architektury - prodej knihy

III.jpg

PŘÍBĚH KAPLÍ - prodej knihy

kaple.jpg

PŘÍBĚH LNU- prodej knihy

http://www.sebranice.cz/remesla/index.php?nid=4744&lid=CZ&oid=2643899

PŘÍBĚH OBILÍ - prodej knihy

http://www.sebranice.cz/remesla/index.php?nid=4744&lid=CZ&oid=2643899

Č.P.8 Sebranice

č.p.8.JPG

19. 3. Josef

Zítra: Světlana

http://translate.google.com/translate?hl=cs&sl=cs&tl=en&u=www.sebranice.cz%2Fsan

Institut lidového kulturního dědictví

Obnova kaplí v oblasti Vysokého lesa

 Morie č.p.8

www.sklepenimorie.wz.cz

kudyznudy-RGB.jpg

               Projekty 

 „Společnou cestou ke kvalitnějšímu neformálnímu vzdělávání na území Litomyšlska“ je realizovaný a financovaný s podporou ESF, Operačního programu výzkum, vývoj a vzdělávání a státního rozpočtu. Registrační číslo: CZ.02.3.68/0.0/18_071/0016577

Logolink_OP_VVV_hor_barva_cz.jpg

Euroregion glacensis

Logo_cz_pl_eu_barevne.jpg

Návštěvnost stránek

059931