DIVADELNÍ PŘEDSTAVENÍ "MATKA" - 22. 2. 2015

Matka postupně za různých okolností ztratí nejprve manžela a pak i své syny. Proto chce nejmladšímu synovi v době mobilizace zabránit jít do války. Příliš se bojí ztráty dalšího a zároveň posledního blízkého člověka. Ke změně matčina názoru dochází v okamžiku, kdy poslouchají informace z amplionu. Dozvídají se, že byla potopena jedna z válečných lodí, na které zemřelo mnoho mladých kadetů. Hlasatelka však nemůže dost dobře mluvit, omlouvá se, protože na lodi zemřel též její syn. Dále se dozvídají, že nepřítelem byly zabíjeny i děti. Toto zlomí matčino přesvědčení a sama synovi dá pušku do ruky a posílá jej bránit vlast.

Karel Čapek (1890 – 1938) napsal Matku jako protiválečné a antifašistické drama v pohnutém období, předcházející okupaci Československa a vypuknutí druhé světové války. Ukazuje v něm nesmyslnost válčení, ale zároveň jakousi až morální povinnost bránit se se zbraní v ruce vnějšímu agresorovi. Nejedná se tedy o dílo čistě pacifistické. Přes skutečnost, že děj dramatu není Karlem Čapkem zasazen do žádné konkrétní doby ani na konkrétní místo, nelze pochybovat o tom, že předlohou mu bylo Španělsko, rozervané nesmírně krvavou a brutální občanskou válkou, s mementem Guerniky, městečka srovnaného se zemí bombardování německé Luftvafe, bojující na straně frankistů. Kromě evidentního protifašistického zaměření se ve hře setkávají dva rozdílné pohledy na svět. Mužský – snaha hrát si na hrdiny, riskovat a něco v životě dosáhnout, získat slávu, uznání a klidně kvůli tomu obětovat i život. A ženský, mateřský – láska k rodině a snaha ji chránit.

Hra se v podání našeho spolku pokouší potlačit jen onen „generově“ dualistický pohled, tak důraz na vlastenectví či obranu národních zájmů před agresivním sousedem. Pokusili jsme se soustředit na osobní drama matky, která postupně přichází o celou svoji rodinu v zájmu jakýchsi „vyšších principů“. Osobní drama Ženy a Matky, která se nakonec, v konfrontaci s naprosto nesmyslnou brutalitou namířenou proti těm nejslabším a nejbezmocnějším, vzdává i toho posledního, co jí na světě ještě zbývá.

Záznam divadelní hry

Osoby a obsazení:

Matka – Jana Renzová, Otec – Emil Vávra, Tereza – Kristýna Dušková, Jana – Eva Hynková, Kornel – Vít Fogl, Petr – David Fendrych, Toni – Matěj Doležal, Starý pán – František Sedliský

Mužský hlas v amplionu – Josef Švec

Ženský hlas v amplionu – Liběna Vávrová

Režie a dramaturgická úprava: Luděk Hájek

Scéna a zvuková kulisa: Luděk Hájek, Vít Fogl

Osvětlení: Miloš Janeba

Text sledují: Iva Sedliská, Jarmila Němečková